Projev nového předsedy Pavla Blělobrádka
Zvolením Pavla Bělobrádka předsedou KDU-ČSL jako by nastal kýžený velký třesk v tom, čemu lidovci eufemisticky říkali křesťanská politika. Ne tedy pouze nějaký restart v kontinuitě přežívání, ale nový začátek. I když nový předseda nastupuje do staré strany, z každého jeho vystoupení čiší pevná vůle k vytvoření něčeho, co tu za posledních 20 let ještě nebylo. A nejen pevná vůle, ale podle toho co - a hlavně jak - to říká, také schopnost, odvaha, klid a trpělivost. Mají křesťansky orientovaní voliči konečně reálnou šanci převést svůj téměř třetinový podíl v populaci do praktické politiky? To je otázka a výzva pro mladého sebevědomého lídra, který je teprve šestý rok členem KDU-ČSL.
Dědictví po Kalouskově, Čunkově či Svobodově éře je tristní: ústup od autentických křesťanských hodnot, nedůslednost a nevěrohodné vedení. Ačkoliv to bylo nesčetněkrát kritizováno, dovedlo to druhdy slavnou Šrámkovu stranu k nejhlubší krizi (nepočítáme-li národně frontovní Plojharovo poklonkování před komunisty). Bělobrádkovo vedení by ovšem nemělo jen napravovat pošramocenou pověst (podle názvu) křesťanské strany, nýbrž na jejích troskách vytvořit moderní konzervativní subjekt, který by sjednotil všechny dosud nejednotné křesťanské voliče. Je zřejmé, že čeští a moravští křesťané nejsou stejní, nemají stejné sociální postavení, shodnou mentalitu, stejné politické preference. Sjednocovat je ale může příslušnost ke Kristu a společný zájem o celou společnost, která není v ideálním stavu. To by měl připomínat a o to usilovat realista, jímž se zdá nový lídr být, chce-li dát praktickému křesťanství obecně politický rozměr. Má-li i zájem o podporu té části veřejnosti, která uznává univerzální hodnoty, je to přesně to, co má křesťanská demokracie dělat a co se Bělobrádkovým předchůdcům zoufale nedařilo. "Chci, aby nás křesťané volili proto, že jsme křesťanskou stranou, a aby nás i nekřesťané volili proto, že jsme křesťanskou stranou. Mohou si myslet, že jsme v něčem směšní a staromódní, ale musí vědět, že nám můžou věřit," říká nováček v čele KDU-ČSL.
Je až s podivem, jak pečlivě promyšlený program ve svém volebním projevu Bělobrádek přednesl. Suverenita, s jakou to udělal, nasvědčuje tomu, že neprezentoval nějaký kompilát populistických schémat, ale fundované přesvědčení své vlastní i svého týmu. Už dříve proniklo na veřejnost, že nejjasnější a nejodvážnější představu o směřování křesťansko demokratické a sociální strany mají (vedením přehlížení) Mladí křesťanští demokraté (MKD). Není náhodou, že dřívější místopředseda MKD přebírá kormidlo potápějící se KDU-ČSL. MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., nevystudoval zbytečně kromě Fakulty veterinární hygieny a ekologie na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno také ekonomii, politologii, právo, mezinárodní vztahy, politický marketing a veřejnou prezentaci na CEVRO institutu. Stejně tak není náhodou, že mezi dvěma novými místopředsedy KDU-ČSL jsou dlouholetí členové MKD: Ing. Marian Jurečka a Mgr. Helena Šustrová. A jaké jsou hlavní programové body z dílny MKD? Podpora tradiční rodiny (ponecháním peněz v rodinách – včetně doplnění slevy na dani z příjmu slevou na každé dítě), sociální spravedlnost i v důchodové reformě (menší příspěvky do systému pro ty, kteří mají děti, možnost dětí převést až 2% pojistného na penze vlastních rodičů), dvoupásmová daň z příjmu osob, podpora venkova, ochrana lidského života podle encykliky Humanae vitae, negativní postoj k eutanázii, masové imigraci a radikálnímu islamismu, boj proti kriminalitě a drogám. O sociální citlivosti vůči handicapovaným Bělobrádek – sám postižený roztroušenou sklerózou – ví své: "Budeme stát za lidmi, kteří berou příspěvky, ne proto, že by byli líní, ale že neměli štěstí… Pokud chceme šetřit, nesmíme šetřit tam, kde to není spravedlivé."
Nebyli bychom ale v Česku, kdyby někteří „investigativní“ novináři nechali na bližním suchý chlup. Tak i Bělobrádkovi vyčetli "smrtelný hřích", že ve třinácti poslouchal skinheadskou skupinu Orlík. A ještě něco – jako veterinář si musel poradit s dobytkem na jatkách, a to i se sviněmi; poradil by si prý s nimi také v politice. Jistý "nejhloupější moderátor ČT" (jak se sám nazval) se zarputilostí hodnou lepší věci alespoň pětkrát z Bělobrádka mámil jména politiků, které považuje za ona nepříliš čistá zvířata. Jiný piškuntál zase na něj vznesl impertinentní dotaz ohledně užívání prezervativu. Sympatické na dobře připraveném předsedovi ale je, že neztrácí glanc a umí odpovědět i na podobné podpásové otázky. Dokonce se zdá být připraven řešit i tak choulostivý problém, jakým je dluh 46 milionů, zděděný rovněž po předchůdcích. "Myslím, že nás čeká i zvyšování členských příspěvků a také asi vypíšeme sbírku," říká otevřeně. Nebo-li apel na solidaritu těch, jimž křesťanské zásady pořád něco říkají. Mimochodem, jsou-li v Česku skutečně tři miliony věřících, stačí, když každý dá 15 korun a dluh zmizí. Nestojí to za zkoušku? Není jisté, jestli si KDU-ČSL Bělobrádka vůbec zaslouží, ale když už do toho jde, proč mu nepodat ruku? Zkouška životaschopnosti jeho experimentu bude ovšem komplexnější a nebude tak brzy hotová.
Ferdinand Peroutka – autor článku