Místní organizace - Vysočany

Poslanecká sněmovna v současnosti opakovaně rozhoduje o novele zákona o ochraně veřejného zdraví. V návrhu zákona nejde o úspory, protože zdravotní ústavy se již řadu let financují samy. Ve své podstatě jde o to (a ministerstvo zdravotnictví to přiznalo), že zdravotní ústavy v jednotlivých krajích, zřízené ze zákona, představují významnou konkurenci soukromým firmám, především soukromým laboratořím.

„Pochopitelně jde také o vybavení státních laboratoří, jejich budovy a zakázky. Od roku 2007 se ministerstvo zdravotnictví snažilo o transformaci ústavů na jednu akciovou společnost a o jejich privatizaci. Dlouhodobě probíhal útlum činností jednotlivých zdravotních ústavů a propouštění pracovníků – především odborníků na primární prevenci nemocí. Přitom činnost našich zdravotních ústavů byla mnohdy na světové úrovni,“ upozorňuje Ludvík Hovorka.
Již několik let probíhá příprava na ovládání všech zdravotních ústavů z Ostravy. Současná vládní koalice přišla s návrhem na sloučení všech zdravotních ústavů do dvou – v Ostravě a v Praze.

„Přitom odborná veřejnost dobře ví, na jak vysoké úrovni je zdravotní ústav v Ústí nad Labem, proto Senát Parlamentu ČR doporučil zachování zdravotních ústavů v Ostravě a v Ústí nad Labem. Toto jedinečné pracoviště by mělo být zachováno. Stát – ministerstvo zdravotnictví – postupuje v oblasti hygienické služby a zdravotních ústavů naprosto bezkoncepčně a v podstatě se mu podařilo rozbít systém budovaný desítky let. Stát také naprosto rezignuje na podporu primární prevence nemocí, což se našemu zdravotnictví do budoucna velmi prodraží v podobě obrovských nákladů na léčbu nemocí,“ varuje před dlouhodobě špatnou politikou v oblasti ochrany veřejného zdraví Ludvík Hovorka.

Ing. Ludvík Hovorka
kandidát na senátora za KDU-ČSL
[email protected]

Poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová (KDU-ČSL) ukončila 21. února třídenní návštěvu Ukrajiny, o níž ji požádala rodina bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové, která je v současné době ve vězení.

„Misi z humanitárních důvodů jsem podnikla na základě žádosti a osobní dohody s rodinou J. Tymošenkové a s pověřením Josepha Daula, tedy předsedy nejsilnější frakce Evropského parlamentu. Cílem bylo přímo na místě konzultovat se širším okruhem zainteresovaných lidí situaci kolem zdravotního stavu bývalé ukrajinské premiérky, která byla uvězněna na základě politického procesu.

V Kyjevě jsem se setkala s patnácti lidmi z blízkého okolí J. Tymošenkové z jejího právního i lékařského týmu, i s opozičními a vládními politiky, kteří mi podali informace, na jejichž základě jsem přistoupila k následujícím závěrům:

Naše současná euroatlantická civilizace je založena na třech pilířích. Svoboda, tolerance a demokracie. Kdo je nemůže či nechce přijmout, ať se k nám nestěhuje.

Hrozbou pro všechny tři zásadní pilíře evropské civilizace je radikální islám. Je to ale dáno také tím, že sami opouštíme kořeny vlastní civilizace, relativizujeme hodnoty ověřené staletími a tisíciletími a jsme pak snadno zranitelní. Čím je vlastně typická naše kultura dnešní civilizace? Hedónismus, konzumní společnost, měřítkem všeho je růst HDP, frontální útok na solidaritu, přibývající rozrušování a zesměšnění hranic normality?

Lze dále akceptovat přivádění na svět a výchova nové generace jako sociální problém, nebo dokonce obtíž, přítěž, hendikep? Pokud nebudeme mít dost dětí, přijdou sem jiní. To je fakt. Někteří přátelští někteří nepřátelští svobodě, toleranci a demokracii. Demografický vývoj národa nikoho u nás pořádně nezajímá, je brán jako fakt, se kterým se nedá nic dělat a že se v podstatě nic neobvyklého a nebezpečného neděje. Co nás ale čeká, jestliže se za posledních dvacet let narodilo o 1 milion dětí méně, než je pro zdravý demografický vývoj národa nutné? Vymřeme, nebo nás pohltí ti, pro které dítě není „sociální a kariérní problém“. V naší republice 10% žen nemá žádné dítě, z toho 30% je vysokoškolaček, pouhá 3% rodin mají tři a více dětí.

Jak z toho ven? Zvýšit porodné, mateřskou, přídavky na děti? Doba sociálního inženýrství je naštěstí pryč. Děti do jeslí, matky do výroby už snad není cílem politiky státu. Musíme systémem slev na dani a odvodech, systémem přátelským k částečným úvazkům maminek a jejich návratu do práce pomoci ženám, aby řekly ano, dašlím generacím.

Pokud i po odečtení vyšší muslimské porodnosti mohou Francie a Švédsko vykazovat porodnost nad 2 děti na plodnou ženu, pak asi něco udělat jde. Francouzské nulové zdanění zboží, které spotřebovávají děti, holandské zkrácené a částečné úvazky podpořené slevami na pojištění pro zaměstnavatele, švédské postavení rodin s dětmi ve společnosti, to vše se dá udělat.

Pokud muslimové budou skutečně schopni přijmout svobodu, toleranci a demokracii, pak jsou vítáni. Přestat jíst vepřové a pít pivo skutečně nehodlám. Pokud to někomu vadí, ať se sem nestěhuje. Pokud ti radikální z jejich řad naše hodnoty budou tolerovat jen do doby, než náš prostor ovládnou a zavedou právo šaría, pak u nás pro ně místo není.

Senátor Jiří Čunek podal pozměňovací návrh k novele zákona o podporovaných zdrojích energie, ve kterém je zachována podpora ostrovních systémů. Ty umožňují výrobu elektrické energie pro vlastní spotřebu a nedodávají elektřinu do sítě.

„Ostrovní systémy umožňují vlastní výrobu elektrické energie, ovšem vyrábějí elektřinu pro spotřebu v místě - například pro chod domácnosti či firmy. Nedodávají vyrobenou elektřinu do sítě. Ostrovní systémy umožňují částečnou nebo plnou soběstačnost budovy. Takto využitá fotovoltaická elektrárna je schopná pokrýt více než 50 % celkové roční spotřeby budovy. Takové budovy se vzhledem k síti chovají jako spotřebič nebo jsou na ní zcela nezávislé a pak nemusí být ani na síť připojeny,“ vysvětluje Jiří Čunek. „Instalace systému v budově neklade nároky na elektrizační soustavu, síť nezatěžuje, naopak jí odlehčuje, neboť snižuje objem přenášené elektřiny v soustavě. Systémy vybavené akumulačním zařízením mohou přispívat ke stabilizaci soustavy,“ doplnil senátor KDU-ČSL.

Ostrovní systémy podporuje Čunek zejména proto, že jsou základem energetické soběstačnosti domácností. V době kontinuálního růstu ceny energií jsou jednou z mála možností, kterou může občan využít k regulaci nákladů za elektřinu. Spotřebou elektřiny z vlastní výroby mohou občané ušetřit náklady na elektřinu, kterou by jinak museli odebral ze sítě.

„Smyslem mého návrhu je zrovnoprávnit podporu systémů, jejichž podstatou je, že výrobce veškerou vyrobenou elektřinu spotřebuje v místě výroby, s těmi systémy, které zatěžují elektrizační soustavu. Navrhuji proto zachovat podporu ostrovním systémům, přičemž vycházím z textu zákona schváleného poslaneckou sněmovnou,“ říká Čunek. „Podle mého názoru je v bytostném zájmu České republiky, aby co nejméně občanů bylo závislých na ČEZu a podobných gigantech,“ dodává.

Jako důvody pro přijetí svého návrhu lidovecký senátor uvedl:

Podporu občanů a podnikatelů ve snaze o energetickou soběstačnost tj. zvýšení energetické bezpečnosti domácností.

Zachování know-how, které lze efektivně využít v rámci perspektivy výstavby pasivních budov.

Skutečnost, že návrh pouze upřesňuje znění zákona, které schválila poslanecká sněmovna a podpořilo ho i příslušné ministerstvo.

V průběhu pražské návštěvy bavorského ministerského předsedy a předsedy německé CSU Horsta Seehofera v Praze se uskutečnilo setkání s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek k setkání řekl: „Ujistili jsme se navzájem, že naše strany jsou si velmi blízké. Vyznáváme stejné hodnoty a máme stejný program. Bavorsko volí křesťanskou demokracii několik desítek let. Pokud se chceme mít jako v Bavorsku, měli bychom volit jako v Bavorsku.“

KDU-ČSL se nicméně podivuje nad tím, že premiér Bavorska – největšího obchodního partnera České republiky a bezprostředního souseda – je v České republice během jednoho roku již podruhé a premiér České republiky Petr Nečas si dosud neudělal na oficiální návštěvu Mnichova čas.

Bavorský ministerský předseda v doprovodu dvou bavorských ministryň a sudetských Němců uctil na svých zastávkách v Terezíně a v Lidicích památku obětí nacistického teroru.

Místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková má řadu výhrad ke státnímu rozpočtu. „Makroekonomická preskripce ministerstva financí předpokládá v příštím roce 2,5% růst HDP. Tvůrci rozpočtu přesto počítají s příjmy zvýšenými o 2,7 %. Spoléhat se na optimistický hospodářský scénář v době dluhové krize a růstu HDP v EU pod 1 %, považuji za nezodpovědné,“ varuje Liptáková. Současně upozorňuje, že v souvislosti se zvýšením spodní sazby DPH je nutné počítat s dalším snížením spotřeby českých subjektů. „Nadhodnocený plán příjmů způsobí živelné škrty a dodatečné zásahy do hospodaření subjektů závislých na rozpočtu nebo rezignaci na Maastrichtská kriteria a rychlejší zadlužování,“ tvrdí lidovecká místopředsedkyně.

KDU-ČSL proto navrhuje:

• počítat se stejnou výší příjmů jako v předchozím roce. Chybějících 29 mld. získat zvýšením daně z příjmů právnických osob o 2 % (9 mld.), úsporou postradatelných agend ministerstev (dosud byl počet státních zaměstnanců omezen jen o 0,6 %) (15 mld.) a důsledným dotažením zdanění hazardu podle původního záměru – bez možnosti započtení odvodu dle loterijního zákona do daňových nákladů (5 mld.)
• nesnižovat odvod zaměstnavatele za zaměstnance o 2 %. Toto snížení způsobí v celostátním měřítku pokles příjmů o 20 mld. a přitom není dostatečným stimulem pro oživení trhu práce. Větší multiplikační efekt lze očekávat od přímých investic státu než od daňových slev.
• znovuzavedení progresivní daně z příjmů fyzických osob. Vyspělé ekonomiky ji zavádějí jako automatický vestavěný stabilizátor výkyvu ekonomických cyklů.
• elektronické zveřejňování státního rozpočtu, které by bylo možno rozbalit až do jednotlivých smluv a obchodních případů státní správy. Tak by se veřejné prostředky dostaly pod kontrolu veřejnosti. Opatření by umožnilo významně zredukovat korupci, lobbismus a předražování zakázek.
• zavést zadávání státních zakázek formou veřejně přístupných elektronických aukcí.

KDU-ČSL nesouhlasí:

v s vyvedením 21 mld. z příjmů státního rozpočtu do soukromých fondů (pod pseudonymem „důchodová reforma“), aniž by tím zajistila generaci současných třicátníků vyšší výnos z uložených úspor než kterýkoliv komerční bankovní ústav.

v se sjednocením výše obou sazeb DPH. Zachování snížené sazby na potraviny je nejméně zneužitelnou sociální pomocí nízkopříjmovým skupinám a zároveň podporou poplatníkům, kteří kromě sebe živí děti – budoucí tvůrce HDP. Současně by snížená sazba DPH na potraviny byla přínosem pro zemědělce.

Na svém zasedání 12. října se ministři vlády dohodli na takovém rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení, který pouze pokryje minulé závazky a umožní poskytování úvěrů pro fyzické a právnické osoby zhruba na pouhých 100 bytů v ČR. Na dříve dobře fungující programy „úvěry 300 mladým na pořízení bytu“ či „Nový Panel“ je pro budoucí žádosti vyčleněno 0,- Kč.

„Organizace jako Hospodářská komora ČR nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů přitom shodně požadovaly posílení rozpočtu v této oblasti. Hospodářská komora např. vyzdvihuje mimořádný multiplikační efekt programu Nový panel, kdy každá investovaná koruna se státnímu rozpočtu vrací více jak třikrát. Vláda tak chce ušetřit miliardu, ale při tom o další tři přijde. Vše tak jde v logice červencového vyjádření ministra Kalouska z roku 2010, že bude požadovat zrušení tohoto fondu, který považuje za vřed na státním rozpočtu. Otázkou je, zda mu místo nesystémovosti spíše nevadí to, že ministerstvo financí nemá tento fond a také prostředky pod přímou kontrolou,“ říká místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení a jim poskytnuté prostředky měly pozitivní dopady v oblasti bydlení, kdy na jedné straně motivovaly majitele rodinných domů nebo bytová družstva k rekonstrukcím svých objektů, na druhé straně pomáhaly stavebním firmám v nelehkém období hospodářské krize.

„Protože se rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení finálně schvaluje v Poslanecké sněmovně, apeluji na všechny rozumně uvažující poslance a vyzývám je, aby podpořili zdanění hazardu od 1. 12. 2012, které by státní pokladně mohlo přinést několik miliard korun. Část těchto prostředků by zároveň bylo možné použít na zachování a posílení dotačních programů na podporu bydlení, které jako jedny z mála byly a jsou v době krize smysluplné a efektivní,“ zdůrazňuje Marian Jurečka.

V Praze 25. října 2011.

„Věci veřejné ústy Karolíny Peake vyjadřují obavu, kde stát vezme 2,5 mld. Kč ročně na majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi. Odpověď je přitom nasnadě – z výnosu majetku církví, který má stát doposud v držení,“ vzkazuje místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková.

„Znárodněný a dosud zadržovaný majetek církví ročně státu generuje příjem kolem 3,1 mld. Kč. Podle uzavřené dohody bude ale stát ročně přispívat po přechodné období 17 let, aby mohl být zajištěn nejnutnější chod církví, protože i vracení má probíhat postupně. Tyto příspěvky ale budou nižší než výše zmíněný přínos pro stát,“ doplňuje Liptáková.

O ekonomickém profitu, který má stát ze zadržovaného církevního majetku, se podle Liptákové záměrně nemluví. „Církve jsou stavěny do role prosebníků a takřka příživníků, na které doplácí celý národ ze státního rozpočtu. Takový pohled ovšem nemá nic společného s ekonomickou realitou,“ upozorňuje Liptáková a pokračuje: „I kdyby stát platil církve skutečně ze svého – jako že tomu tak není – byly by to smysluplně investované prostředky. Podle mě nastal čas, kdy je nutné uvažovat o investicích do morální obnovy národa. Bez toho nebudeme schopni udržet fungující občanskou společnost. Vraťme církvím, co jim patří. Poctivě vypořádané církevní restituce se našemu národu v příštích desetiletích vrátí ve formě slušnější a lépe fungující společnost.“

Ke kritice Věcí veřejných, které nechtějí podpořit dohodu o vyrovnání s církvemi dřív, než bude jasno kolem peněz pro dopravu, se připojila i další místopředsedkyně lidovců Šustrová: „Vydírání zástupců VV je namířeno nejen proti koaličním partnerům ve vládě, ale zároveň i proti starostům, kteří velmi netrpělivě očekávají uvolnění zablokovaného majetku obcí. Věci veřejné by neměly zapomínat na to, že Ústavní soud ve svém nálezu vládě a parlamentu sdělil, že neschopností přijmout zákon o církevních restitucích po dobu dvaceti let porušují Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod. Nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu a další odsouvání problému by mohlo vést ke skutečné ústavní krizi v České republice.“

„Co přinese daňová reforma? Minimální snížení ceny práce a masivní výpadek ve výběru daní,“ říká o vládním návrhu místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková. „Zaměstnavatel těžko postřehne, jestli odvede za zaměstnance se mzdou 10 000 Kč namísto dosavadních 3 400 Kč o 200 korun méně. Takové miniaturní snížení ceny práce trh práce nerozhýbe. Vládní experiment se projeví ve státním rozpočtu masivním výpadkem ve výběru daní. Odhad ministerských úředníků optimisticky počítá s výpadkem 7 mld., odboráři varují, že deficit se nakonec může vyšplhat až k 23 miliardám korun,“ upozorňuje Liptáková.

Podle místopředsedkyně lidovců je pozitivní, že se ministr financí snaží odstranit po léta kupící se výjimky při zdanění. Upozorňuje nicméně ještě na jeden aspekt, který bude znamenat nemalou zátěž pro státní kasu: „Zemětřesení v daňovém právu sebou logicky nese další vícenáklady v podobě nových tiskopisů, školení pracovníků státní správy, počítačového softwaru i nemalých časových nároků všech zainteresovaných osob. Daňovou reformu vlády proto pokládám za drahý experiment se značně nejistým výsledkem.“

KDU-ČSL prosazuje progresivní zdanění příjmů. Vládní novela s ním ale nepočítá. Progresivní zdanění odbourává dokonce u zdanění daru, kde byla dosud podle výše daru progrese od 7 až do 40 procent. „Podle vládního návrhu se sazba takzvaně zjednoduší na paušálních 19 %. To ve výsledku znamená, že zatímco z malých darů odvedete na daních více, z těch velkých mnohem méně,“ uzavírá Liptáková.

Lidovci také zopakovali svoji představu důchodové reformy, která zvýhodňuje zaměstnavatele rodičů dětí na zkrácené úvazky.

Nesouhlas s vládní důchodovou reformou vyjádřilo přes třináct a půl tisíce občanů, z nichž mnozí ve volbách podpořili vládní strany. „V současném důchodovém systému chybí peníze, proto je zapotřebí peníze do systému dodat, a nikoliv je odtamtud brát. Vládou navrhované vyvedení části finančních prostředků z průběžného pilíře do kapitálových fondů v řádu desítek miliard korun ročně poškodí nejen rodiny s dětmi a důchodce, ale díky navýšení DPH na něj nakonec doplatí i živnostníci, podnikatelé nebo zemědělci. Vláda chce současný systém, který je imunní vůči inflaci, nahradit systémem inflací zranitelným,“ kritizuje vládní návrh místopředseda pro KDU-ČSL pro sociální oblast Marian Jurečka.

KDU-ČSL má svoji představu důchodové reformy. Navrhuje zvýšit odvod na sociální pojištění z 28 na 31 % a současně zavést tříprocentní slevu na každé vychovávané dítě. „To by na důchody přineslo o sedm miliard korun více. Současně by byly zohledňovány rodičovské zásluhy a rodiče dětí by byli atraktivnější na trhu práce, protože by byli levnější pro zaměstnavatele,“ vysvětluje předseda Pavel Bělobrádek. „Náš systém se potýká třeba s absencí zkrácených úvazků pro rodiče dětí. I na to náš návrh myslí,“ dodává předseda lidovců.

„KDU-ČSL proto opakovaně apeluje na vládní koalici, aby nezaváděla opt-out a neprohlubovala demografický problém naší země. Zavedení nového důchodového systému je naprosto zásadním a v mnoha ohledech i nevratným krokem. Vláda by proto měla hledat v této věci nejen maximální shodu napříč politickým spektrem, ale i s odbornou veřejností. Silové prosazení reformy se nakonec vymstí nejen koaličním stranám, ale především celé společnosti. Vládní návrh postrádá ambici řešit základní problém, kterým je vymírání našeho národa. Děti, které se dnes nerodí, budou za pár let znamenat velký problém pro systém zdravotního pojištění a potažmo i státní rozpočet,“ uzavřel Jurečka.